Vítězství pracující lidu v Křimicích 1948
Po takzvaném vítězství pracujícího lidu nad kapitalismem 25.února 1948 se děly nové pořádky i v Křimicích. Okamžitě byli zbaveni funkcí Místního národního výboru (MNV) Jiří Šiler a Jaroslav Jílek. Předsedou se stal soudruh Šlajs. Ten se stal již 3.března 1948 též předsedou akčního výboru Sokola a začaly první čistky a vylučování členů Sokola. Křimičtí Sokolové, kteří se zúčastnili posledního Všesokolského sletu, byli označeni za reakcionáře a ihned byli vyloučeni náčelník Wedlich, Karnet, Kadlec a Šůs. Anna Maurerová a další obdrželi kárné důtky. Sokolové přestali chodit do kina, restaurace a prakticky přestali i cvičit. Sokolník byl obviněn, že agituje proti cvičení v socialistickém Sokole. Starosta Sokola Pelíšek rezignoval a složil funkci.
Sliby, že se hospodářské pozemky místním statkářům zabírat nebudou, netrvaly dlouho. Za krátký čas byla vyhlášena kolektivizace a bylo založeno Jednotné zemědělské družstvo (JZD). Zpočátku přesvědčování zdejších sedláků vstoupit dobrovolně do JZD nikam nevedlo a tak komunisté přitvrdili a největší rebely nedobrovolně vystěhovali z obce a byly jim zabaveny majetky. Byli to Josef Kroupa, Jaroslav Jílek a Miloslav Waltr. Lobkowiczům byl zabaven statek i zámek. Celou rodinu následně vystěhovali do bytu správní budovy pivovaru. Dále v Křimicích byly zavírány hostince a drobným živnostníkům zabaveny provozovny. Začala největší loupež v historii českých zemích, která nebyla dodnes zcela potrestána a napravena !
„K mému dědovi se 3. ledna 1950 dostavilo několik lidí v čele s předsedou národního výboru v Křimicích. Sdělili mu, že naše pozemky přecházejí do nuceného nájmu Státního statku. Ve stejný den k tomu dostal i písemný výměr. Samozřejmě protestoval, protože to bylo protiprávní. Celá záležitost byla pouze politického rázu. Jenže vše již bylo rozhodnuto. Předseda národního výboru mu řekl, že pouze vykonává rozkaz. Mezi čtyřma očima se mu dokonce přiznal, že ví, že to je nezákonné, ale že se musí podrobit tlaku a teroru,“ vysvětluje Jaroslav Lobkowicz.
Komunistický režim popravil 248 lidí, 4.5 tis. lidí zemřelo ve vězeních, 200 tis. lidí bylo uvězněno jen za to, že měli jiný politický názor a téměř 300 lidí režim zabil při pokusu uprchnout z této země. Zdevastoval venkov, kulturu i školství. Mnoha lidem zničil jejich život.
Je třeba to všem soudruhům (a to nejen těm z KSČM) neustále připomínat.
Je třeba to všem soudruhům (a to nejen těm z KSČM) neustále připomínat.