Křimicko – starověk
K Ř I M I C K O
**************** NEOLIT Mladší doba kamenná -6.000- 3.000
Nálezy z Křimic, Radčic, Doubravky, Doudlevce, Lüftnerka
??? Nejstarší nálezy obyvatelů místa Plzně .
Nástup teplejšího klimatu.Materiál na nástroje a zbraně nejen kamen, ale i kosti, parohy, dřevo.Na předměty hlína, keramika. Zemědělci a chovatelé dobytka žijí už v patriarchátu Jde o odlišný lid. Plzeňsko se osídluje ze středních Čech, etapovitě a se zpožděním .Později Aischbühlský kulturní okruh s keramikou lineární a vypíchanou, měl souvislosti s osídlením z Podunají. Počátky majetkových rozdílů lze vystopovat dle výbavy pohřbů..V Plzni nálezy motyčka, sekerka,kulturní jáma s keramikou, klínek.
- Neolit stálé vesnice, pálená keramika, známe přes 40 lokalit, uctívání plodných sil – venuše (Vochovská Venuše), západní Čechy osídleny kolem poloviny 6. tis. Kolonizace západních Čech, pravděpodobně ze středních Čech (možná z Podunají, nebo ze severu – Rakovnicko, Poohří)
- 1975 AÚČSAV – Plzeň–Křimice, Vochov, – rozsáhlé výzkumy (1996 Křimice, Litice, Chotěšov, Stod)
Kultura s lineární keramikou Litice, Dobřany, Malesice – (- v nejmladší fázi největší rozšíření, 1.pol. 5. tis.) zpočátku netypické polohy sídlišť – ještě ne tak přísná pravidla pro zakládání osídlení (obavy z neznámého okolního území?)
- Litice (lineární keramika) – dlouhé domy ( u jednoho přítomnost drobné konstrukce – hospodářské zázemí?, 1 žárový pohřeb – vyvrácení domněnky, že se žárově pohřbívalo až od kultury s vypíchanou keramikou, nádobka šáreckého stupně – přechod mezi lin. a vyp. keramikou)
- Křimice – první výzkumy neolitických pohřbů (hrazený areál)
-
****************** ENEOLIT Pozdní doba kamenná ? -4.000- 2.300
Nálezy Sedláčkova ul.Lüftnerka, Bolevec, Bručná, Sv.Jiří, Bručná, Radobyčice,
Větší osídlení než v neolitu,Nálezy na Plzeňsku rychlé střídání kulturních skupin a míšení vlivů (oradlo, 4-kolový vůz (tažný dobytek), využívání mědi – šperky, zbraně, nástroje
- malé domy pro jednu rodinu, změna způsobu života
- vliv jihozáp. kulturního okruhu – časný eneolit (műnchenffonská kult. skupina, michellsberská kult. skup.)
- ohrazený areál v Křimicích ( čtvercový areál, vnitřní palisáda, přerušovaný žlab, příkop)
*************** HALŠTAT Starší doba železná -750 – 500
Nálezy Bílá Hora, Lochotín, Černice, Čechurov, Doudlevce-České údolí, Hradiště , Litice, Radčice, Červený Hrádek, Újezd, Lochotín, Křimice, Tlučná
Vytrácí se bronzy i mladší mohylové kultury. Železné hroty, meče, sekáče, hroby s vozovou výbavou
Velké rozdíly ve svazu indoevropských kmenů v oblasti jazyka. Protokeltové v tomto období vykazují nejspíše stále medicinu předchozí společnosti patriarchální a žena do ní může zasahovat jako kněžka a věštkyně.
**************** STĚHOVÁNÍ NÁRODŮ 400 – 568
Kostrové hroby Doudlevce, pohřebiště u Škodovky, Radčice-jediný kostrový hrob v JZ Čechách z té doby,Doudlevce
Nálezy chudé: nádobky, kosti, kopí, bronzy,přezky, snad vojenské tábory Na vylidnění Plzeňska se nejspíše podílely hlavně mizení vazeb na podunajské provincie římské a naopak rostou vazby na severovýchodní vzkvétající Duryňsko a Polabí,odkud k nám proudí Vinařická kultura.jako vrchol domácí germánské kultury. Duryňská říše nejspíše zaniká r. 531. Na vylidnění se podílejí i velké epidemie, které dovršily, že se „země vracela do stavů nevzdělanosti, lesů a stepi“. Jen se předpokládá, že z nejčastějších epidemií se na tom podílel v letech 166-169, 180-182, 251-266, 542-560 mor
Slované zatím byli daleko na východě , takže Plzeňsko nijak medicínsky v pravěku a starověku ovlivnit nemohli.
Medicinu Plzeňska popisují většinou jen nespolehlivé hypotézy, protože zde nebylo stálé osídlení . Pohyby germánských kmenů táhnoucích na západ a jih byly nejvíce zasaženy nížinné oblasti jižní Moravy, Polabí, Poohří a pražské kotliny. Archeologické nálezy poskytují sice dostatek materiálu, avšak jen obtížně lze jednotlivé typy předmětů přiřadit konkrétnímu etniku.Nelze tedy odlišit ani medicínu vytlačovaných černomořských Germánů a pronikajících turkotatarských Hunů , kteří přes Panonii táhli až na Rýn, kde byl jejich Attila poražen v r. 453.
1. Sbírkotvorná činnost
Oddělení prehistorie
- Plošný výzkum na rozšíření areálu f. Stavebniny-Škopek v Plzni-Křimicích, kde bylo prozkoumáno 177 zahloubených objektů kultury s lineární a vypíchanou keramikou a doby halštatské. Zachyceny byly také 2 půdorysy neolitických domů.
-Sondáž na ploše 65×10 m před stavbou logistického centra v Plzni-Křimicích východně od České pošty, kde z celkového počtu asi 100 objektů bylo prozkoumáno a zdokumentováno 35 jam a kůlových jamek.
Nahrávání ...
