Informační portál obce Křimice

Na břehu Mže stojí barokní zámek s kdysi zdobným čestným dvorem a se zámeckým parkem – místem příjemných procházek. Zámek je v čele protáhlého náměstíčka nacházející se v okrajové časti Plzně – Křimicích.

Erb Točníků z Křimic

Erb pánů z Vrtby

Erb knížat z Lobkovic

Na místě zámku původně stávala tvrz, na které sídlil v letech 1245 – 1289 Půta, syn Protivy ze Žinkova, příslušník rodu Drslaviců. Úmrtím Půty umlkly zprávy o Křimicích až do poloviny 14. století, kdy ves a tvrz vlastnil bohatý plzeňský měšťan Petrold Nussl. Statek spravovala jako poslední z rodu Nyslů paní Kunhuta. Odkázala jej plzeňskému měšťanu Václavu Točníkovi, původem z Klatov, který přesídlil do Křimic před sílícím husitským hnutím. Počalo dlouhé panství tohoto rodu až do doby bělohorské.Točníkové zbohatli, byli povýšeni do vladyckého stavu a obdrželi erb. Již tehdy zde vařili pivo a konkurovali plzeňským měšťanům. Purkhart, poslední majitel z rodu Točníků, zemřel kolem roku 1621. Na krátkou dobu vlastnil Křimice jeho nevlastní syn Jan Jindřich Strojetický ze Strojetic, který se oženil s Voršilou z Vrtby. V roce 1646 založil na Horničce kapli Narození Pany Marie. Manželku ztratil roku 1624, on sám zemřel v roce 1648 bez dědice. Panství Křimice, Tlučnou a Cebiv zdědil Jaroslav František z Vrtby. V této době byla tvrz ve velice sešlém stavu. v roce 1659 zemřel a panství sdědil jeho starší bratr Jan František a po něm jeho syn František Václav, zemský soudce. Ten byl dobrým hospodářem , panství zveleboval a v roce 1732 provedl rozsáhlou přestavbu tvrze v zámek s bohatou výzdobou sochařskou a malířskou. Přestavěl a rozšířil také kostelík na Horničce (s renesančním oltářem z roku 1610). Dále rozsáhlý park, oranžérii a velký hřebčín. Nádvoří a zdi zámeckého parku dal vyzdobit barokními sochami řeckých bohů. Skvost nádvoří je jezdecká socha sv. Jiří,  vše od Lazara Widmana . Zemřel v 81 letech v roce 1750. Posledním z rodu Vrtbů byl František Josef, který vlastnil Křimice v letech 1782 – 1830. V roce 1810 byla zbořena vysoká věž jako poslední zbytek původní tvrze. V letech 1811 – 1812 přestavěl zámek z barokní podoby do jednoduchého empíru, hlavně ve střední části. Roku 1811 opatřil zámek klasicistními fasádami a dal vystavět neobvyklou věžovou nástavbu uprostřed zámeckého průčelí. Jeho projektantem byl zřejmě František Maxmilián Kaňka a František Ignác Prée, tedy architekti navýsost renomovaní. Celková dispozice včetně čestného dvora se přestavbou nezměnila. Své jmění odkázal knížeti Janu Karlovi z Lobkovic.

Tímto odkazem přešlo Křimické panství do držení rodu Lobkowiczů, větve Popelů až do roku 1948, kdy byl zámek vyvlastněn státem. Zámek pak byl ve vlastnictví Škoda Plzeň do roku 1964, kdy zde byl internát pro učně, od roku 1965 byl zámek převeden do majetku Domovů mládeže v Plzni. Od konce 1974 byl zámek v majetku Západočeského muzea v Plzni, kdy  již aktivně nebyl ničen, ale k opravě také nedošlo. Roku 1994 byl vrácen původním vlastníkům.
Současný majitel Jaroslav Lobkowicz proto restituoval poloviční trosku s „vybydlenými“ místnostmi, místy narušenou statikou, zdevastovanou rokokovou kaplí Povýšení Svatého Kříže a s rozpadajícími se cennými barokními sochami z 18.stol. od Lazara Widmana a dalších umělců. Náklady na rekonstrukci byly v době restituce odhadovány na 120 milionů korun.

Zámek je dnes staveništěm, z něhož se zdvíhá již opravená průčelní věž. Z důvodů bezpečnosti není veřejnosti přístupný ani jeho čestný dvůr. Zámecká zahrada je však v odpoledních hodinách otevřena všem a každoročně se v ní pořádají divadelní slavnosti.

Zámecká kaple

Malba v kapli

Socha jezdce na nádvoří

Nejvyšším z úředníků byl hejtman, který dohlížel na vrchnostenskou kancelář, na hospodářství, měl policejní pravomoc a vůbec zajišťoval chod panství. Vypomáhal mu purkrabí, jakýsi hejtmanův zástupce, dále písaři – kancelářský nebo specializovaný obroční mající na starosti zásoby obilí, mouky a jiné potraviny, důchodní písař měl na starosti finance. V Křimicích byli postupně od r.1655 hejtmany Jiří Borečka (špatně čitelné), Alraham Ziegenwürger, Šalomoun Hibner. Slovutný a opatrný Ondřej Psutka, písař důchodní se r.1658stal otcem a r.1663 je poprvé uveden ve funkci hejtmana. Patrně jej na čas vystřídal pan Gotfrýd Per, označen jako hejtman křimický r.1675, neboť funkci opět v letech 1676 a 1677 zastává zmíněný Andres Psutka, který jako Ondřej Psutka z Křimic v r.1678 umírá. Hejtmanství zůstává v rodině, neboť dále je uváděn Jan Jakub Psutka, Z křimických purkrabí je jmenován Jindřich Alois Hoyer, Jan Pohan, Václav Zikmund Otický. V matrice vystupují obroční písaři – matěj Mělnický, Adam Hofman a Martin Cepník.

Hrabata z Vrtby matrika zmiňuje 20.8.1687 v pánu usnul Jeho Milost pan patron kostela a záduší, vysoce urozený pán, Jan František, svaté říše římské hrabě z Vrtby jemuž buď věčné v nebi odpočinutí, věčná sláva.

2 Reakce na “Zámek Křimice”