Křimické zelí – zelárna
HISTORIE KYSANÉHO ZELÍ
Výroba kysaného zelí je už velmi stará. Již ve 4.století před Kristem, ochucovali staří Číňané kysané zelí rýžovým vínem. Také římský vynálezce Plinius prezentoval důkladné kvašení, podle kterého zelí mělo delší trvanlivost. To, že se tato potravina ztratila z dohledu, stálo mnoho námořníku život. Vyčerpaní kurdějemi, nemocí, při které chybí vitamín C, byli o to více náchylnejší na různé jiné nemoci. James Cook si vzal na svou loď při své první expedici 1768 velkých dávek kysaného zelí. Nechal svojí posádku minimálně jednou za týden sníst syrové kysané zelí. Nezemřel ani jeden námořník na tuto nemoc a za to dostal J.Cook nejvyšší vědecké ocenění té doby.
Kysané zelí je pravděpodobně nejstarší trvanlivou potravinou. Protože kysané zelí má málo kalorií, neobsahuje témeř žádný tuk a zažene rychle hlad. Podporuje trávení a odvádí škodlivé látky z těla ven. Sebastian Kneipp nazval kysané zelí “metlou, která pořádně vyčistí střeva”.
V Čechách je nejznámější výroba křimického zelí
Křimické zelí vzniká na základě mléčně-kvasného procesu, během kterého veškeré nebezpečné bakterie zahynou. Naše Křimické zelí je tedy sterilní a zcela bez konzervačních látek! Křimické zelí obsahuje velké množství vitamínu C a železa. Tento vitamín Vám zaručuje pevné zdraví i v zimě, v době chřipkových epidemií. Naše Křimické zelí působí příznivě při střevních potížích. Relaxuje střevní soustavu a vrátí Vám chuť do života. V létě, když se Vám zdá, že naše zelí je příliš kyselé, pak ho jen propláchněte studenou vodou.
ZELÁRNA LOBKOWICZ
Sto let fungující zelárnu získal rod Lobkowiczů v restituci v roce 1994. Přes sezonu tam pracuje 30 až 40 lidí, mimo ni deset. Zelárna, která nepěstuje vlastní hlávky, dává práci sedmi okolním farmářům a jejich rodinám, tedy dalším 50 lidem. Zemědělci pěstují zelí na 35 hektarech kolem údolí řeky Mže. Na metru čtverečním vyrostou dvě tři hlávky. Letní zelí se sklízí v září, pozdní hlávky v listopadu a prosinci.
Zelárna, jediná na západě Čech, nenakupuje polské ani německé hlávky, ale pouze zelí z Křimicka, Radčicka a Malesicka. „Do obchodů na Plzeňsku jde zelí z Polska, středních Čech a Moravy, ale tady nikdo jiné než od nás nechce, protože křimické je nejznámější,“ pravil pan Drnka. Podle něj mohou být sice konkurenti cenově níže, ale firmě to žádný pokles odbytu nezpůsobuje, protože zájem je trvale stejný.
Na stroje tady zapomeňte. Výroba proslulého křimického zelí potřebuje v klíčových fázích lidskou sílu. A první pohled do sklepů zelárny v Plzni-Křimicích prozrazuje, že výroba kvalitního zelí se příliš neliší od způsobu, který znaly už naše prababičky.V dřevěných sudech leží zelí a na poslední vrstvě stojí dvě pracovnice zelárny. Rytmicky sešlapávají krouhaný základ budoucí vitaminové speciality.
Aby zelí dobře zrálo a pak chutnalo, je nejdůležitější je správně upěchovat. A to dost dobře nejde jinak než postaru.
Přestože šlapání zelí patří ke křimické výrobě jako k želvě krunýř, neznamená to, že by ve zpracovně nepoužívali techniku. Na rampu přivezou valníky zelí. To pak putuje dopravníky do krouhárny, kde je stroje zpracují na drobné kousky .
V patře je rozlehlá hala. Leží tu velká hromada hlávek. Zde se zbavují košťálů nožem a to ručně. Jedna z mála mechanizovaných etap výroby kysaného zelí se odehrává v době, kdy pracovníci zelárny dají hlávky do strojů, jež zelí nakrouhají.
A pak přicházejí klíčové okamžiky. A ty jsou v Křimicích spojeny s jednou zvláštností. Modřínové sudy. Křimické zelí vzniká na základě mléčně kvasného procesu bez použití konzervačních látek. Kvalita a chuť je kromě nich daná složením půdy v oblasti, klimatem a stálou teplotou ve sklepích bývalého pivovaru, kde jsou obří nádoby zapuštěné do podlahy.
Specialitou je právě to, že zelí zraje v modřínových sudech a nikoliv třeba v betonových kádích jako leckde jinde. Do menšího sudu se zpracovává osm tun zelných hlávek, do větších kádí se vejde ještě o dvě tuny zelí víc. Právě do těchto dřevěných, dva a půl metru vysokých kádí zapuštěných do země postupně vrstvíme nakrouhané zelí. Důležité je zelí dobře prosolit a přidávat kmín.
Jen dobře upěchované zelí, ze kterého se vytěsnila voda, a z každé vrstvy také vzduch, může pěkně zrát. Toho nelze dobře dosáhnout jinak, než tradičním postupem, to jest šlapáním. A tak postupují i tady, samozřejmě za přísně hygienických podmínek. . „Přirozený kvasný proces probíhá ideálně díky lehkému šlapání. Při pěchování mechanickými měchy se hmota rozbije a už to není ono,“ dodal Lobkowicz.
Zelí pak v sudech zraje podle toho, o jaký druh se jedná. Rané odrůdy potřebují zůstat v sudech tři až čtyři týdny, ostatní pak šest až osm týdnů. Ideální teplota pro kysání zelí je mezi deseti až patnácti stupni Celsia. Právě takové teploty v místnostech s káděmi panují.
Každý rok zpracuje firma 1400 až 1500 tun zelí, které upěchované v kádích zraje čtyři až šest týdnů. Pracovníci tak musejí očistit, nakrouhat a ušlapat za sezonu přes 500.000 hlávek.
Křimický podnik vybudoval novou základnu pro balení zelí. Hala je vybaven technologiemi, které splňují podmínky pro vývoz do zemí Evropské unie. Zralé zelí ze sudů míří na zánovní balicí linku. A pak už k zákazníkům.
Lobkowiczova firma spravuje 850 hektarů zemědělských ploch, z toho 650 ha má v pronájmu od 90 vlastníků. Pěstuje pšenici, hrách, ječmen a řepku.
*******************************************
********** ZELÁRNA FOREJT ***********
Rodinná firma zabývající se pěstováním zemědělských plodin, zejména zelí, a výrobou kysaného zelí.
Tradice spadá až do roku 1926, kdy začal dědeček dnešních majitelů hospodařit v Křimicích. Měl malé hospodářství, o které se staral sám se svojí rodinou a svými dvěma koňmi, pro které jel až do Podkarpatské Rusi. Pěstoval zemědělské plodiny včetně zelí, které zpracovával na kysané zelí v keramických kádích doma ve sklepě. Pro toto zelí si chodila skoro celá vesnice přímo k nim domů, nebo ho babička chodila prodávat na trh.
Po válce následovalo 40-ti leté období přerušení rodinné tradice.
Tradičně každý rok na podzim přijíždí mnoho lidí z celých Západních Čech pro pravé krouhárenské křimické zelí. Můžete si odvést jak zelí hlávkové, tak i krouhané, které vám přímo před vámi nakrouhají do sáčků. Pak stačí jen zelí naložit podle vašeho receptu a zanedlouho už můžete ochutnávat plody své práce. Dále u Forejtů můžete zakoupit kysané zelí v přepravce „šedivce“, kyblíku, nebo v sáčku. Před pár lety firma začala vyrábět i výborné míchané zelné saláty , obzvlášť s křenem je výborný. Na prodejním plácku můžete zakoupit další jejich výpěstky a to brambory a pšenici.
Je vše sice pěkné ale současné křimické zelí není dobré -nemá žádnou chut.To za komunistu bylo lepší chutově .
Kupují radějí jiné .
pěkný den přejí
Vážený pane Lobkowicz. Je mi 65let a jsem z Plzně a tak znám dobře Křimické zelí. Vyrostl jsem na Roudné a za komunistů jsem si ho chodil kupovat přímo do zelárny ale teď jsem měl možnost ochutnat Vaše tzv. Křimické zelí a měl jsem málem skažený oběd. To zelí je jednak tvrdé a nedá se vůbec uvařit,nemění se a ta mdlá chuť no děsný. Už jste tu hrůzu vůbec někdy ochutnal? Já když jsem jel za mládí do Křimic pro zelí tak jsem ho část po cestě domů snědl. Tohle bych nedal ani svýmu praseti pokud bych nějaké měl.Jo a nakládalo se vždy zelí podzimní a ne nějaké ranné a letní a já nevím jaké,jak to píše ten váš mluvčí pan Drnka.Ten ví o zelí pravděpodobně tolik jak já o ponorkách. Je mi moc líto,že Vám tohle musím v mém věku napsat ale napřed by měla být kvalita,potom chlubení a nakonec ty papírky o které se lidi tak perou. Ale u Vás je to zřejmě naopak. Promiňte starci ale nemám tak vysoký důchod abych ten Váš neuvařitelný nic neříkající Křimický zázrak ještě někdy koupil a musel jít narychlo koupit do Kauflandu nové zelí, sice slovenské ale tisíckrát lepší než děláte Vy abych se mohl dobře najíst.
Ta el. energie co jsem vydal na vaření toho vinikajícího Křimického zelí mě přišla destkrát dráž než to Vaše zelí a ještě jsem to ve finále vyhodil. Tak teď jsem si ulevil i když vím,že je Vám to šuma fuk, ale já to budu říkat kde komu, ale to je Vám asi taky fuk, že. Tak se mějte moc fajn a hodně úspěchů v nakládání zelí Vám přeje Z. Kočandrle, Plzeň. Ps: nechte si od Vaší kuchařky udělat vepřovou s tím Vaším zelíčkem a uvidíte jak Vás pochválí. Měl by jste občas tu zelárnu navšívit a vzít si na ty slavný zaměstnance pořádnou hůl. Z.K.
Chtěl bych pana Kočandrleho osobně poznat, větší hovadinu jsem totiž ještě nečetl, Křimické zelí kupuji řadu let, a lepší jsem ještě nejedl děkuji
Ještě bych se chtěl omluvit panu Lobkowiczovi, že musí takové nesmysly číst
Já ho koupil od Lobkovcze letos naposledy (skoro po 20ti létech)
Pane Jaroslave vy asi děláte p. Lopkowczovi lokaje nebo nějakého zámeckého služebníčka či co? Protože si nedokážu představit,že by se někdo bez takového zaujetí mohl takto zastávat zelího BALENÉHO v Křimicích. Vy jste normální zaměstnanec zelárny že?
Koukám že za komunistů i to zelí rostlo tak nějak lépe a veseleji )
On za to ale určitě může ten Klaus že panu Kočandrlovi nechutnal oběd )
Vazeny pane Zdenku Kocandrle -vetsi hloupost jsem uz dlouho necetla…pro zeli do Krimic jezdim kazdy rok tak dlouho, ze si to uz ani nepamatuji a se mnou dalsi moji znami, kterym jsem zelarnu doporucila. Mam dojem, ze jste nikdy toto zeli nejedl a pouha zavist vas vede k napsani takoveho bludu. Zeli miluje cela nase rodina a ujistuji vas a vam podobne, ze bych se nikdy pro zeli do Krimic neobtezovala, kdyby nestalo za nic tak, jak pisete. ….fakt je mi vas lito. I presto hezky den a krimickemu zeli a zelarne trikrat NAZDAR !! Vdecny zakaznik :-):-)
Díky za reference.
Miluji nakládané zelí a chtěla jsem se zajímat o možnost nákupu.
Alespoň si ušetřím práci.
Pokud máte nápad, kde koupit „opravdické“ ( jak za starých časů ) kysané zelí (bývalo v sudech), dejte vědět.
Přeji krásný den
Marie
Kysané zelí z Křimic kupuji již řadu let. Lepší jsem nikde nekoupila, ani v Kauflandu jako pan Kočandrle. Chtěla bych reagovat na příspěvek tohoto pána. Za komunistů bylo zelí určitě „lepší“, protože bylo řádně chemicky hnojené a na housenky se používalo DDT (vše velmi jedovaté a rakovinotvorné), až se divím, že se dožil takového věku. Asi toho komunistického zelí moc nesnědl.
Naše rodina kysané zelí miluje, tak jsem ho začala sama nakládat podle receptu mojí babičky. Musím se pochlubit, že je stejně chutné jako kysané KŘIMICKÉ ZELÍ. Když dojde naše, jiné nekupuji. Bylo by moc dobře, kdyby tuto zdravou mňamku jedli všichni nemocní na uzdravení a zdraví jako prevenci místo drahého očkování. Přeji mnoho podnikatelských úspěchů, abychom měli stále kam jezdit pro zelíčko. Věra
Myslíte si že dnes se to dělá jinak a lépe? Kde by ti chudáci vzali hnůj ??? MYSLETE !!!
Chudáci, není urážka ale politování. Sám jsem ze zemědělské rodiny.
Dobrý den.
Dnes manželka otevřela sáček DOBRÉHO KŘIMICKÉHO ZELÍ a nestačili jsme se divit. Místo chutného zelí bylo uvnitř zelí bez chuti, bez šťávy s podivnou nahořklou pachutí.
Pane Jaroslave z Plzně. I když kupujete K. zelí řadu let, neznamená to, že je vždy výborné.
Paní Michálková si nakládá zelí doma, ale ne křimické. Jezdím okolo Křimic často a nikde nevidím pole se zelím, kde asi roste to Křimické zelí?
Když jedete z Radčic do Křimic , uvidíte lány zelí.
Zelí které nakládá pan Lobkovicz
Dobrý den,
již několik let si jezdíme do křimické zelárny pro hlávkové zelí (vždy po dotazu, zda už prodávají pozdní, krouhárenské zelí).Vždy jsme byli velmi spokojeni. Letos jsme ho koupili, jako vždy přímo z valníku, 12.10. Nakrouhali jsme ho a naložili obvyklým způsobem, jako každý rok. Bouřlivě vykvasilo během jednoho týdne, dnes jsme ho ochutnali. Chuťově je dobré, ale měkké jako bláto. Tak by se ani nedalo vařit, budeme ho muset jíst jen syrové. Čím je to způsobeno?
S pozdravem Libuše Vaštová
poprvé jsem koupil KŘIMICKÉ ZELÍ nikdy jsem neměl lepší!!
Problém je v tom,že jsem ze Severních Čech.Je možno někde jinde sehnat než v PLZNI???
Drazí přátelé.
Nenechte se odradit těmi rádoby odborníky na zelí.Na statku v Křimicích jsem pracoval mnoho let a zelí jsem taky dělal.
Nebylo špatné ale takové jako děláte Vy nikdy nebylo.Mám přátele kterým vozím zelí od Vás a zavařují si ho.Zkrátka trvám na tom že Vaše zelí je nejlepší!!!Chtěl bych Vám popřát mnoho úspěchů a taky poděkovat.
(A zkysané kritiky ignorujte)
DOBRÝ DEN,OD DOBY KDY JE V LOBKOWITZOVĚ ZELÍ KONZERVAČNÍ CHEMIE
PRO MNE NASTAL ČAS KOUPIT SI SUD Z VD ZALUŽANY(MADE IN SLOVENSKO) NEJLEPŠÍ SUD NA TRHU…A NAKLÁDAT SI ZELÍ SÁM…NENÍ TO NIC TĚŽKÉHO I KRUHADLO JDE KOUPIT….A TO JE PAK ZELÍČKO….NEJLEPŠÍ HLÁVKY JSOU OD JIČÍNA- DOBROVODSKÉ POUROVO….NESMÍME JÍST NEDOBRÉ VĚCI…ZDRAVÍ SE JEN TAK NEOPRAVÍ….ZDENĚK
Kde se dá koupit ten Vámi inzerovaný skvělý zelnák?
Děkuji Ma
Léta jsem kupoval výborné křimické zelí pana Lobkowicze
v roce 2013 ale nasadili tak vysokou cenu, že si zelí musí běžný člověk už odpustit. Podotýkám, že jsem kupoval větší množství, nejedná se o jedem kilogram k obědu, ten si samozřejmě vždycky někde koupím !!!
Toto jsem napsal do zelárny:
Dobrý den, včera jsem u Vás zakoupil krouhané zelí a doma jsem byl překvapen. Při nakládání v nakrouhaném zelí byli i nakrouhané „košťály“. Kupuji nakrouhané zelí od Vás již léta a s tímhle jsem se nikdy nesetkal. Chápu že se ceny zvyšují, ovšem prodávat nakrouhané zelí včetně špatně a nebo i vůbec nevykrájených středů je přinejmenším prasečina.
Kromě tohoto mě zarazilo prostředí v chodbě před kanceláří v 1.patře (kam se chodí platit). Chodba plná na zemi se válejících šatů a dalšího. To je ten kapitalismus ???
Ví o tomto pan Lobkovic a nebo to dokonce podporuje?
Je to nejlepší a nejkvalitnější zelí v Čechách na Moravě i ve Slezsku.Ale to proto ,že jsem plzeňák- chutná mně zelí slovenské/nezapře svou ostrost/ a slezské, které je kořeněné a ostrosti se také nevyhýbá.
Křimické je jasné chuti,jako kdyby kolorovalo krajinu řeky Mže a přilehlých okoklí***
Jiří Krásný z Plzně
Dnes jsem koupil do kyblíku zelí přímo v zelárně, mohu říci, že salát z něj s cibulí, olivovým olejem, vodou a špetkou cukru, cvilku proleželý je výborný, snad by neškodilo, kdyby mi do kyblíku nalili drobet šťávy ze zelí, aby mělo říz. Příště přijedu zas a řeknu si o mírné zalití šťávou, nebo si jí dokoupím, když to nepůjde. Dřív jí dávali zdarma, dnes 30 Kč za litr i s petkou. To mi ale vůbec nerozhodí, hlavně že je. Nakrouhané košťály mi vůbec nevadí, vlastně jsem je ani nevnímal, a za mlada košťál ze zelí, to byla naše lahůdka. V zimě jsem si koupil v supermarketu polské zelí v pytlíku, a to po ochutnání letělo okamžitě do záchodu. Smrdělo chemií, tfuj. V Křimicích to voní, je to bez chemie. Jsem rád, že to mám do Křimic celý život pouze malý kousek přez kopec.
Jiří Tým, Plzeň N. H.
Asi jste ho dřív nejedl.
Vážení jak jsem si tak přečetl příspěky skoro mě přijde, že tu o zelí tak moc nejde. Soudruh Zdeňek tu ztrhal toho šlechtice a jeho sluhu, košťály a já nevím co. Asi by bylo dobré se zamyslet i nad tím, v jakém stavu podnikatelé dostali ukradený majetek zpátky. Kolik úsilí věnují tomu, aby to vrátili vše do původního stavu. A to, že se občas něco nepovede, třeba i kysané zelí se prostě stane. Ono když se nic nedělá, snadno se nepokazí.O to snáz se kritizuje, hned se ví kde je chyba. Já si zelí nakládám sám, křimické, a nechám si ho nakrouhat. Ochutím a udělám si ho podle sebe, nemusím pak nikoho kritizovat, je podle mé chuti. A tu jak známo máme každý jinou, není třeba tvrdit, že výrobek je špatný jen proto že mi nechutná. Jo jo zlatý komunistí… to bylo zelí jen jedno a kritizovat se nedalo, co kdyby.
Vazení přátelé i nepřátelé Křimického zeli.
Panu „HOŘKÉMU“ bude vždy vše hořké. Ja mam Křimické zelí rád, zejmena krouhané košťály. Každoročně si u Vás pane Lobkowiczi kupuji 60 kg krouhanky sám nakládám a kdy pak dojde vlastni, rad kupuji to Vaše, ktere snad nikdy nedošlo.
Je dobré, ze máme tradiční výrobky a výrobce. Buďme na ně hrdí a vazme si poctivé práce.
„Křimické“zelí nemá žádnou chuť vůbec se nedá srovnat s dřívější výrobou.Prostě sajrajt!
Asi si pletete zelí,jsou tam totiž dvě zelárny. Pana Lobkowicze a další firmy využívající také název Křimické zelí. Jednou jsem se v obchodě nachytal právě tímto názvem a až doma zjistil že zelí není z Lobkowiczcké zelárny a na chuti to opravdu bylo znát,bylo hrozné. Takže si dávejte pozor, není Křimické zelí jako Křimické zelí.
Nejsem z Plzeňska a tudíž jsem neměl tušení že jsou v Křimicích dvě zelárny. Při cestě přes Křimice jsem prostě zastavil u cedule „prodej kysaného zelí“ v dobré víře, že si koupím klasické Křimické zelí. Doma jsem ovšem zjistil, že jsem si koupil zelné rozvařené bláto plné konzervantů, od firmy Forejt, která tradiční značku Křimice pouze zneužívá, a že ono poctivé křimické zelí dnes nese značku Lobkowicz a prodává se o ulici dál.
Poradil bych všem správným křimickým patriotům: Vezměte vidle a píchněte je panu Forejtovi do …… A nenechte si slavný a také díky zelí známý název Vaší obce takto prznit.
Dobrý den, pane Klepáči,
pokud jste nebyl s naším zelím spokojený, mohl jste nám zavolat nebo přijít osobně a dostal byste zelí nové nebo vrácené peníze. Není od vás vůbec hezké co zde píšete, ale chápu, že za monitor se dá dobře schovat. Kdybyste si o naší firmě něco zjistil, věděl byste, že máme již 90 letou tradici s pěstováním a nakládáním zelí s vlastní značkou a logem.
Pěkný den pane