Informační portál obce Křimice

Výpis aktualit v rubrice ‘Dění v obci’

V plzeňských Radčicích odmítli plánovaný sjezd z obchvatu, Křimice se brání peticí. Bojí se přívalu aut. Závěrečná etapa výstavby tzv. Západního okruhu způsobila v okolí Plzně rozruch. Plánovaný sjezd v Radčicích totiž tamní obyvatelé odmítli v referendu. To ale rozzuřilo blízké Křimice, kde místní naopak sepsali petici za zachování sjezdu podle původního záměru. Starosta Křimic Vít Mojžíš se obává dalšího nárůstu provozu. „V Křimicích je velký provoz normálně, těžko se přechází hlavní silnice. Nyní kvůli uzavření Studentské ulice na Lochotíně trpíme dvojnásobně a taková situace by nastala trvale, kdyby se sjezd v Radčicích zrušil,“ argumentuje Mojžíš. Obyvatelé Křimic jsou znepokojeni. „Přeji si, aby byl sjezd v projektu zachován, protože přes nás jezdí kamiony do fabriky do Radčic a je tu větší provoz, než když nebyla dálnice,“ míní Miloslav Štorkán. Petici, kde podpisy rychle přibývají, bylo možné do včerejška podepsat i na úřadě v Malesicích, kde obavy sdílejí s Křimicemi. „V pondělí ji odnesu na magistrát,“ dodal Mojžíš.

Starosta Radčic Rolando Arias uvedl, že obyvatelé nebyli o projektu příliš informováni. „Jako nový starosta jsem zjišťoval, že lidem chybí informace a mnoho z nich je proti. Uspořádali jsme referendum a já se rozhodl, že podpořím jakýkoliv výsledek,“ sdělil Arias. Podle radčického starosty se místní, obdobně jako v Křimicích a Malesicích, bojí zvýšení provozu, který může ohrozit bezpečnost a zhoršit životní prostředí. Někteří obyvatelé si však od sjezdu slibují zvýšení dopravní obslužnosti. „Já jsem pro sjezd, snáze se dostaneme do Plzně. Vnučka pracuje v obchodním domě v Chotíkově. Vstává v pět ráno, musí jet MHD přes celé město a ani tak nestíhá,“ postěžovala si Helena Projslová z Radčic.Město Plzeň slíbilo, že k referendu přihlédne. Jakým způsobem, ale prozatím není jasné. „Musíme přezkoumat projekt. Vnější projevy jako referenda a petice vezmeme v úvahu,“ uvedl náměstek pro dopravu Michal Vozobule. Výstavba bude zahájena letos v říjnu a hotová by měla být v roce 2022.

Plzensky.denik.cz | 22.03.2019

V sobotu 16.března praskala křimická sokolovna ve švech. Nebylo to sportovci, ale návštěvníky, kteří dorazili na Talk Show známé televizní a divadelní dvojice Martina Zounara a Martiny Randové. Přes hodinu a půl herci bavili zcela vyprodaný sál a 240 návštěvníků si vystoupení velmi užilo. Již na začátku, kdy  starosta obce pozval doktora Schwarce a jeho životní partnerku Heluš na pódium, přišel Martin Zounar pouze s obrovskou dogou a začal maraton smíchu. Nepřeberné množství životních a uměleckých příhod přítomné velmi pobavily. Po představení proběhla nekonečná podpisová akce a mnozí se se známými osobami vyfotili.

Z neděle 10.3. na pondělí 11.3. se přes Křimice přehnal velmi silný vítr, který vyvracel zdravé stromy a dopravní značky. Jednalo se převážně o jehličnany. Velký smrk padl v ulici Ztracená, kde strom zatarasil chodník za kioskem s pizzou. Další větší škody napáchal tento živel pod sokolovnou u místa nově budovaného areálu „Pláž“. Zde několik vyvrácených stromů padlo do vysokého vedení, kde přetrhaly vodicí ocelové lano a poničily sloup vedení. Lidé v přilehlé Plzeňské ulici byli bez elektřiny více než dvanáct hodin. Zaměstnanci ČEZu likvidovali škodnou událost několik hodin.

Výroční členská schůze Základní kynologické organizace v Křimicích proběhla 2. února. Proběhla též volba výboru, kde předsedu organizace obhájil pan Václav Vůcha. Tomu přítomný starosta obce Vít Mojžíš předal putovní pohár pro závody, které místní pejskaři organizují a zároveň dostali i křimickou vlajku. Do výkonného výboru byli zvoleni Pavla Hejtmánková, Josef Kavalír, Jana Šlesingerová, Barbora Eichlerová a Michal Štípek. V revizní komisi je Stanislav Mastný, Petr Kohout a Vratislav Netrval.

První dospělácký ples v letošním roce v křimické sokolovně patřil radčickému Svazu zahrádkářů. V sobotu 9.února se přišlo na ples pobavit nejen mnoho příznivců květin a zeleniny, ale hlavně příznivci tance. O půlnoci si šťastný výherci odnášeli mnoho darů z bohaté tomboly a zábava pokračovala až do dvou hodin ranních.

Křimická radnice již čtvrtým rokem podpořila akci vyvěšením tibetské vlajky 10.března, v den  výročí Tibetského národního povstání.  Vnímáme to jako celosvětový symbol ochrany práv a svobod a nemůžeme si myslet, že se u nás nic podobného stát nemůže!

V roce 2016 upozornil Městskou policii starosta obce na černou skládku, která se nacházela za skladovací firmou Amesbury, na bývalé vlakové vlečce. Odpad byl na několika místech a byl od bezdomovců, zahrádkářů a ostatních nepořádníků, kteří tam do těchto míst zajížděli i automobily. Městská policie vše prozkoumala a oficiálně požádala městskou úklidovou firmu Čistou Plzeň o vyřešení této černé skládky. Po několika urgencích starostou obce byla po roce a půl první část skládky zlikvidována a místo zajištěno lesnickým oplocením. Druhou část si vzala za své obec a vlastní silou úklidové čety vyčistila vše v březnu letošního roku. Tímto děkujeme Tondovi, Slávovi a Hanzovi za vykonání této nevděčné práce po ,slušně řečeno, „nepořádných“ spoluobčanech.

Již třetím rokem se spojují společenské akce dvou sousedních obcí. V Křimicích začnou dopoledne vepřové hody a odpoledne v Radčicích pokračuje masopustní program. V soboru 2.února se na nádvoří křimické sokolovny scházeli již půl hodiny před akcí nejen místní občané. V 10:00 zde začaly křimické vepřové hody s ukázkou domácí zabijačky. Práci pernareckých řezníků komentoval spíkr Zdeněk Fleišman starší a někteří diváci, hlavně ty nejmenší, viděli poprvé, jak se vlastně z prasete vyrábějí voňavé pochutiny.  V ukázce letos bylo viděno bourání masa a výroba jitrnic a jelítek, které si mohli přítomní na konci vepřových hodů zdarma ochutnat. K prodeji bylo ve stánku nabízeno spousta vepřových  pokrmů, které z pultu rychle mizelo. Stovky příchozích tvořilo neustálou frontu, ale čekání jim zpříjemňovalo doprovodné muzikantské duo harmonikář s vozembouchem. Starosta obce Vít Mojžíš rozdával masopustní čerstvé koblihy ( a to nebylo před volbami J )  a místní restaurace nabízela v pivním stánku Velikonoční speciál.

Povedená jarní akce pokračovala ve 14:00 v Radčicích, kam dorazili i křimičtí občané. Kdo měl masky, byl odvezen koňským povozem. V Radčicích začal masopust tradičně pohádkou, dále průvodem masek obcí a večer taneční zábavou.

Tradiční soutěž o nejlépe naložené kysané zelí proběhla v restauraci Saracena v pátek 25.ledna. Poprvé byla soutěž zpřístupněna i veřejnosti, pro kterou byla přichystána ochutnávka mnoho kulinářských produktů samozřejmě se zelím. Mohli jste ochutnat polévku zelňačku, guláš segedín, zelné štrůdly, závitky, nebo placky. Místní majitelé zeláren nabízeli k ochutnání i zelné míchané saláty. Odborná a laická porota letos hodnotila ze 14 soutěžních vzorků. Jako vždy se hodnotil vzhled, vůně(či zápach) a chuť kysaného zelí.  A jak to letos dopadlo? Na třetím místě se umístil vítěz minulého ročníku Pavel Denk, na druhém místě byly se stejným počtem bodů pánové Vladimír Elias a Bronislav Forejt a křimickým Zelmistrem se stala Anna Dobrá. Všichni dostali medaile, diplomy a věcné ceny. Starosta obce předal vítězce originální pohár vyrobený pouze pro tuto soutěž moderní technologií 3D tiskárnou. Po celou dobu soutěže hrála k poslechu a tanci country kapela Soumrak a přítomní odcházeli až v pozdních nočních hodinách.

Tříkrálovou sbírku pořádá každoročně Charita Česká republika. Skupinky koledníků, doprovodné akce i distribuci pokladniček organizují jednotlivé místní Charity, často ve spolupráci s farnostmi, školami či různými mládežnickými organizacemi.
Tříkrálová sbírka je největší dobrovolnickou akcí u nás a díky věrným koordinátorům, koledníkům i dárcům se ji podařilo uspořádat už posedmnácté. A tak tři králové přišli i do Křimic. Navštívili zdejší školy a zavítali i na místní úřad. Sestry ze Selesianského střediska z Křimické zahrály a zazpívaly koledu a paní Mašlová požehnala práci úředníkům a všem posvěcenou křídou vypsala iniciály všech králů K+M+B na obruby dveří. Odměnou jim byl finanční příspěvek na charitu.
V roce 2018 se v celé republice vybralo 114 milionů z toho plzeňská Městská charita vybrala 721.000,- Kč. Z celkového výtěžku se 65 % vrací Charitě, která koledování v regionu zaštítila, 15 % využívá na své projekty diecézní Charita, 10 % putuje na pomoc potřebným do zahraničí, 5 % jde na celostátní projekty a 5 % pokrývá režii sbírky.